„UFO unáší lidi, aby s nimi mohlo mít sex. Z toho se rodí lidí, kteří pak píší scifi, fantasy a horor. Fakt divná sebranka“
Mezi žoldáky hororu vítáme první ženu – energickou zrzku Haninu Veselou!
Hanina je autorkou mnoha textů nejen o drsné telepatce Magnólii, má na svědomí také několik hororových povídek. Jednou z nich přispěla do naší společné antologie „Ve špatný čas na špatném místě“ kterou připravuje nakladatelství Netopejr ve spolupráci s organizátory HorrorConu a portálem Vanili.
1. Začneme obligátní otázkou – ty a horor – jaké bylo vaše první rande a jak je to dlouho?
Velmi výživné. Byla to láska na první pohled. A málem také mé poslední rande vůbec. Místo schůzky se jmenovalo Elm Street a on byl Freddy Kruger. Na noční můry jsem trpěla vždycky. V mé rané tvorbě se vyskytovaly takové věci jako rozřezání na kusy kamarádky hlavní hrdinky, sex hlavní hrdinky s vrahem, rozřezání vraha na kusy hlavní hrdinkou. Případně místo sexu s vrahem byl sex hlavní hrdinky s jejím kamarádem, který byl následně vrahem rozřezán na kusy. Ne moc originální, ale co byste chtěli, bylo mi třináct. Měla to být celá edice, něco ve stylu Stop hrůzy, které tehdy frčely. Pak následovala dlouhá odmlka. K hororové tvorbě se znovu vracím až v posledních letech – například lovecraftovským hororem „Mizera z Mexika,“ která vyšel v Ženě se lvem.
2. Máš v zásobě nějakou strašidelnou historku ze života?
Jednou jsem se dívala, jak řežou na kusy mrtvolu. Cože? Kde? Bylo to v pitevně. Dobrá, tak něco jiného. Dívala jsem se do plamenů, v nichž leželo lidské tělo. Nejprve shořely šaty. Úplně se roztekly. Pak kůže, vlasy byly dávno pryč. To všechno jsem viděla hořet a slyšela jsem pukat oči, když se rozlétly z důlků a lebka mrtvého prskla. Ta scéna bude v mé nově knize „Krev teče vždycky červená.“ Nebude to horor, leč fantasy temnější než bezměsíčná noc.
3. A co smůla? Byla jsi někdy tam, kde jsi být neměla ve chvíli, kdy se to hodilo nejméně?
Opačné pohlaví mě nikdy nenechávalo chladnou. To jsem takhle šla společnou umývárnou a za mnou z toalet vycházeli dva sympatičtí chlapci. Co se nestalo, začali na mě pokřikovat. Samozřejmě, že jsem se musela otočit. Samozřejmě, že jsem se při tom dívala na oba chlapce a ne pod nohy. A samozřejmě, že na dlaždičkách pode mnou bylo nacákáno. Neviděla jsem vodu na zemi, uklouzla po ní a rozbila si čelo o umyvadlo. Vezli mě k sadistickému doktorovi, který se jmenoval Prase. Před šitím mě neumrtvil a bavil se mým řevem, když mě u toho násilím drželi. Alespoň tak si to já pamatuju. Stalo se to ve školce, mě bylo pět a tu jizvu mám na čele dodnes
4. Věříš v únosy UFO?
No jasně. UFO unáší lidi, aby s nimi mohlo mít sex. Z toho se rodí lidí, kteří pak píší scifi, fantasy a horor. Fakt divná sebranka.
5. Máš oblíbeného záporáka z knižního nebo filmového hororu?
Tak to si piš. Pokud se počítají i seriály tak hlavní protagonista Hannibala. Mads Mikkelson jako doktor Lector je prostě k sežrání. Navíc to potvrzuje mou teorii, že většina psychologů jsou psychopati. (Ne, nejsem psycholog.)
6. A co záporačku?
Samice vetřelce. Je úžasná. Kdysi jsem měla nad postelí pověšený její plakát. Ve tmě svítil. Jednou se mi zdálo, že z toho plakátu vylézá…
7. Čím tě oslovil projekt Ve špatný čas na špatném místě a co si na čtenáře a své hrdiny chystáš?
Horor v českých podmínkách českých autorů? A v povídkách? Opravdu to zní jako Sebevražedný oddíl. Je to dost šílené na to, abych to podpořila. Teď vážně, líbí se mi to a věřím, že si své čtenáře najde. Já sama jsem do projektu přispěla gotickým hororem o nekrofilech. Téma smrti je mi blízké. Ještě letos, v říjnovém čísle časopisu Pevnost, očekávejte příběh o nekromantech, s mou oblíbenou hrdinkou Magnólií v hlavní úloze a na příští rok chystám již zmíněný román „Krev teče vždycky červená.“