Rozhovor se Zdeňkem Zeldou Záleským

1.Kdy tě napadla myšlenka sestavit sbírku horrorové poesie?

To jsi náhodou pamatuji naprosto přesně. Byl jsem nabitý tvořivou náladou, minulý rok v únoru cestou z pravidelné měsíční schůzky infernalistů, kde brainstormujeme nápady, plánujeme akce a vůbec diskutujeme o umění.

2.Jakým způsobem probíhal výběr autorů?

Podmínkou bylo, aby mi byly ochotni napsat horrorovou poezii (smích). V prvním momentu jsem oslovil kolegy infernalisty, v další vlně své známé, o kterých jsem věděl že píšou. Nakonec jsem oslovil Kristinu Haidingerovou a ta doplnila počet autorů o další jména.

3.Čím tě upoutal Infernalismus?

Tohle je divně položená otázka. Čím mi upoutal? Rozhodně bych vypíchnul naší osobně-autourskou svobodu a naše vnitřní propojení v rámci spolupráce při vystoupeních. Co se mi léta na Infernalismu líbí, je to, jak si každý to naše peklíčko zpracovává po svém a nikdo mu do toho nekecá.

4.Co tě inspiruje při psaní básní?

Skoro vše. Věta v knize, scéna ve filmu, píseň, vnitřní vnuknutí… Najednou se mi v hlavně rozsvítí a já vím že napíšu báseň.

5.Máš nějakého literárního idola, oblíbenou báseň? 

Tady bych mohl mluvit hodiny a hodiny. Z těch, co mě opravdu oslovili a nějakým způsobem ovlivnili, bych zmínil Jacka Kerouracka, Bašó, Salvádora Dalího, Goethehoa Alighieriho. Z českých tvůrců sem rozhodně patří Erben, Karel Hlaváček, Gellner, Pavel Řezníček, a hlavně Karel Kryl. Oblíbená báseň? Těch jsou desítky. Asi nejdůležitější je Ginsbergovo Kvílení a Kadiš. Čestnou zmínkou bych čtenáře rád navnadil na jednu z nejkreativnějších basní, co jsem četl: The Loch Ness Monster´s Song od Edwina Morgana.

6.Jak moc se prolínají tvé životní prožitky v básních?

Velmi. Někdy více, někdy méně.

7.Co ty a horor? Jaký je tvůj oblíbený hororový film nebo kniha?

Jó, tykáme si dlouho (smích). Máme až nepříjemně blízký vztah. Jako malé pískle jsem rád koukal na VHS plné horrorů. Máma byla velký fanoušek horrových filmů a měl jsem dovoleno se na ně koukat. Tak jsem si pro sebe objevil spoustu klasik Noční můrou v Elm Street počínaje přes Psycho až Vetřelcem konče, a zůstalo mi to dodnes. Také si rád zahraju děsuplnou hru, tímto zdravím Sillent Hill s naprosto perfektním soundtrackem. Baví mě creepypasty, některé jsou opravdu děsivé. Oblíbené spisovatele bych zmínil Stephena Kinga a podivného pána s Providence H.P. Lovecrafta, u kterého mi osobně sedlo spojení vesmírných hrůz a mizivé leckdy zbytečné lidské snahy cokoliv změnit.

Ptala se Viktoria Panová